Bernský salašnický pes | Bernese Mountain Dog | Berner Sennenhund

Léto a podzim 2016

Dlouho jsem zanedbávala informační povinnosti a tak to, kajíc se teď, jdu napravit. Je toho spoustu co se za čtyři měsíce u nás událo a tak to vezmu spíš heslovitě. Dante si vyzkoušel, jaké je to být pár dnů bez páníků, kteří jeli smočit své těžce zkoušené nervy k moři. Po návratu jsme si dokonce chvíli mysleli, že to Dantíka tak vyděsilo, že si řekl, že už nikdy nic nevyvede…. Dlouho mu to bohužel nevydrželo :-D Ve svém ničitelském počínání si vede velice zdatně a svojí kreativitou nás neustále překvapuje. Krom jiného roste a roste a roste, až začínám mít strach, že bude větší než byl náš první maxipes Corradko. Na jedenáct měsíců měl 53 kg a odhadem 70 cm v kohoutku…. Ale to už předbíhám. 

V létě kluky navštívila kamarádka Mia, několikrát jsme se neúspěšně vydali do lesa na houby a nic nenašli, vyšli jsme si s Clarkem i s Apinkou na koupačky a prochajdy lesem, přijali jsme pozvání kamarádů na Vysočinu k Maxíkovi a společně i s Bačíkem strávili krásný den, Dante dostal novou, prý nezničitelnou hračku – mega Kong, který opravdu k překvapení všech stále žije, na rozdíl od chrochtacích prasátek, které nepřežili ani několik hodin :-D To všechno bylo protkáno společným blbnutím Remíčka a Danteho vzájemně, procházek a lítaček, nekonečným množstvím fotek obou kluků, hlavně u jídla a netradičních pokrmů, jako byly třeba kravské nohy, nebo jelení uši. Největšími událostmi podzimu byly dvě výstavy, kterých se Dante zúčastnil. A nebyly to jen tak nějaké výstavy, ale rovnou klubové. Premiéru měl Dante na české klubové výstavě v Jedovnici a o dva týdny později si ještě zopakoval předvedení v kruhu na Slovensku. Objektivně víme co doma máme, navíc jsem moc nácviku předvedení nedala a tak si Dante na české klubovce vyskákal, vyběhal a vyskotačil krásný posudek a známku VD. Nutno dodat, že panu rozhodčímu se líbila jeho povaha, hlava, kostra, ale v 10 měsících opravdu „hotový“ není a zadek ve snaze stát se nejvyšším bodem Danteho těla byl toho dalším důkazem. Jelikož jsem nechtěla Dantemu pokazit další výstavu špatným předvedením, krapet se doma trénovalo a, světe div se, bylo to v kruhu znát. Někdy. Občas jsem měla pocit, že rozjetého Danteho neubrzdím a vezmeme sebou na vyjížďku i polského rozhodčího, jindy se mi zdálo, že Dante si vzal do hlavy, že je slon indický a musí mě někam na svých zádech odnést. Ale jinak se nám předvedení celkem povedlo a Dante dostal krásný posudek a známku V bez pořadí a skončil těsně pod bednou na pátém místě. Na obou výstavách se ještě předvedl v rámci chovatelské stanice a na slovenské klubovce pomohl svojí účastí mamince získat titul nej chovná fena. Obě výstavy jsme pojali klasicky výletně a strávili pokaždé 3 dny, jednou v kempu v krásném prostředí Jedovnice a jednou v hotelu v Chvojnici. Pro nás to byly trochu nervy, před odjezdem jsme zvedli pojistku na způsobení škody třetím osobám, ale nebylo potřeba volat žádného likvidátora, ten náš puberťák NIC nezničil a my měli z výstav celkově velice dobrý dojem :-) Možná se ještě někdy na nějaké výstavě ukážeme, ale ne dřív než na jaře, to snad zadek už nebude výš než předek, dorostou mu shozené chlupy a společně natrénujeme slušné chování v kruhu. Do jara si ale budeme užívat jako do teď kamarády, akce a vzájemnou souhru. Kluci, jsem rada, že vás oba máme heart

Aktualizováno ( Neděle, 29 Říjen 2017 15:38 )  
Navigace: Úvod