Bernský salašnický pes | Bernese Mountain Dog | Berner Sennenhund

Corrado vom Pirnikhof

Corrado-vom-pirnikhofCorrádo se narodil 20.4.2005 v chovatelské stanici vom Pirnikhof v Uničově chovatelům Suchým jako jeden z velice početného vrhu 12 štěňat. Jeho rodokmen si můžete prohlídnout zde.
A jak to všechno začalo?
Jsme rodinka, která vždy chtěla psa. Ale protože jsme bydleli pár let po podnájmech a neměli jsme to srdce trápit jakéhokoliv psa (ani majitele bytu) v těchto podmínkách, náš čas nastal definitivně ve chvíli, kdy jsme věděli, že se v polovině roku 2005 budeme stěhovat do vlastního domku. Samozřejmě nastal problém s výběrem plemene. Jediné, v čem jsme se shodli, byla velikost psa - čím větší, tím lépe. To sice taky neplatí doslova, ale jasné bylo, že čivava to nebude :o). Po sepsání kritérií, které by měl tento pes splňovat, se výběr povážlivě zmenšoval. Co nás při studiu encyklopedií zaráželo, byla jejich absolutní protichůdnost v popisu vlastností jednotlivých plemen :o(. Proto jsme se vrhli na internet. Po postupném prostudování zkušeností jednotlivých chovatelů jsme se rozhodli pro bližší pohled na plemeno Bernský salašnický pes. Jedno sobotní dopoledne jsme na webu objevili informaci o konání klubové výstavy berňáků v Táboře. Nelenili jsme a vyrazili na jih. Jelikož nejsme ranní ptáčata, dorazili jsme na výstavu již po hlavní dopolední části. I tak tam byl dostatek psů (odhadem kolem 100) pro naši inspiraci. A bylo rozhodnuto - budeme mít berňáka!!! Výběr chovatelské stanice byl dílem náhody (chvála bohu za ni). Byla to jediná stanice, která nabízela štěňátka k odběru přesně v době našeho stěhování do domku :o). Zde musíme složit poklonu manželům Suchým, kteří nás svým přístupem nadchli. Z dvanásti, v ten den 25-denních štěňátek, jsme si vybrali našeho Corrádka :o). Samožřejmě jsme se nemohli dočkat, kdy si ho odvezeme domů. Koukali jsme na stránky jak štěňátka rostou, pravidelně jsme si volali a když bylo Corrádovi šest týdnů, ještě jednou jsme je navštívili (i když to bylo 350 km). 
Všechno vyšlo úplně nádherně - v sobotu jsme se přestěhovali a v neděli ráno jsme si jeli vyzvednout našeho berňáčka ve věku 10. týdnů. Od této doby si užíváme každou společnou chvilku a je nám jasné, že žádneho jiného psa (plemeno) již chtít nebudeme. Jeho povahové vlastnosti, vzhled a oddanost nás přesvědčili o správnosti našeho výběru. A samozřejmě, že ten NÁŠ je nejhezčí, nejhodnější, nejmoudřejší a dalších 50 nej...:o).

----------------------------------------------------

20.4.2005 - 24.4.2011

Corradko

Když jsem tě poprvé viděla
celý ses mi vešel do dlaně,
že budeš můj, hned jsem věděla,
ty vždy jsi byl s námi oddaně.

Byl jsi krásný, milý, věrný,
můj,
pořád křičím: "Čase, stůj!"

Pořád tomu nevěřím
a doufám jen,
že tohle je jenom příšerný sen.

Ale nemůžu se probudit,
brečím,
nechápu, proč musel jsi nás opustit.

Zavřu oči a jsi tam ty
se svým krásným úsměvem
a tím něžným pohledem.

Chtěla bych tě pohladit,
říct "Mám tě ráda.",
místo toho se musím probudit
a zjistit, že ztratila jsem svého kamaráda.

Chybíš mi,
to doufám víš,
určitě nad námi všemi bdíš.

Už nemám nic, co bych řekla,
po tváři mi další slza stekla.
Zbytek se nedá popsat slovy,
mé myšlenky patří jen tobě, Corradovi...

 

Veronika Dvorská

 

Aktualizováno ( Sobota, 28 Květen 2011 07:59 )  
Navigace: Úvod Naši psi Corrado - in memoriam