Dante Kostofrank

Úterý, 23 Únor 2016 12:38

​

Když jsem koncem roku byla muchlovat úžasná štěňátka v chovatelské stanici Kostofrank, ani jsem jen netušila, že malý úžasňáček Dante „skončí“ v polovině února u nás. Ale tak, jak už jsem jednou napsala a citovala klasika - "Osud si cestu najde."

 

Dantíček se mi líbil neskutečně, jeho povaha (tak jako všech štěňátek z vrhu) nezapře své pohodové a úžasné předky – dědečka Emila, který je tátou Jazzyho(a povaha “Emilčat” je už v českém chovu proslulá) a tatínka vrhu – krasavce, pohodáře a mojí velkou srdcovku Baronka. Hned jak jsem se dozvěděla o existenci štěňátek z tohoto spojení (“Emilče” Hajdy a Baron), tak jsem říkala, že z mého pohledu je to spojení snů... A sny se mají plnit ne jen o Vánocích...

 

Dantíčka jsem poprvé viděla, když mu bylo 6 týdnů, od té chvíle jsem ho sledovala, jak roste a nechápala, že pořád nemá ty své páníčky... Tak tomu bylo plných 6 týdnů až do odchodu Jazzyho za Duhový most. Díky bohu opět rozhodl Vašek a když viděl jak jsem z odchodu Jazzyho zničená a jak smutný je

 

Remík, tak zavelil, že jedeme pro něj... a já neprotestovala, brečela jsem radostí i smutkem zárověň. Danteho jsme dovezli domů ve čtvrtek v noci a největší radost měl Remík. Nikdy jsem ho tak šťastného neviděla. A Dante se stal pro nás dva opravdu to nejlepší a nejúžasnější co nám pomohlo dostat z hlavy smutek. Z Remíka a Dantíka se stala nerozlučná dvojka už od prvních minut a já jsem neskonale vděčná osudu, že to takhle zařídil a Dante si na nás počkal. Dantíčku milovanej, vítej doma.